V době, kdy ve světě naplno propukla ekonomické krize, dosahovala průměrná mzda v Česku hranice 22 592 korun. Tehdy se psal rok 2008. Od té doby však uplynulo již více než deset let a situace se radikálně změnila. Naštěstí. Loni totiž Češi průměrně vydělávali 31 885 korun a jejich kupní síla jim nabízela možnosti, které se ještě donedávna zdály spíše nepravděpodobné. Dnešní hrubá mzda dosahuje stejné výše, kolik stojí například luxusní dovolená v tropech.
V současné době patří tuzemské mzdy a platy k nejrychleji rostoucím v rámci celé Evropské Unie. A přestože se, pokud jde o absolutní čísla, ČR těm nejvyspělejším státům evropské osmadvacítky s Německem v čele stále rovnat nemůže, tempo, jakým se jim snaží přiblížit, je vskutku úchvatné. Nebylo tomu tak ale vždy.
Když totiž na přelomu let 2008/2009 udeřila na Česko naplno světová hospodářská krize, nastaly pro tuzemské pracovníky krušné časy. Z důvodu klesajícího hrubého domácího obchodu začaly firmy zavádět důsledná protiopatření, řada zaměstnanců se stala nepotřebnou a následovalo propouštění.
Zatímco ještě v letech 2007 a 2008 rostly hrubé mzdy každoročně v průměru zhruba o jeden a půl tisíce korun, mezi lety 2009 až 2010 činil růst už jen necelých osm, respektive pět stovek.
Ekonomiku se poté sice podařilo opět rozjet, ovšem v roce 2012 a 2013 české hospodářství vykázalo další propad, a ten se tentokrát podepsal na vývoji tuzemských mezd a platů daleko znatelněji. Přestože ekonomika jako taková poklesla o „pouhé“ jedno, respektive 0,9 procenta, a ne o 4,5 jako v roce 2009, Češi nad svými výdělky zaplakali. Jejich průměrná mzda, potažmo plat se totiž dokonce snížily, a to z 25 067 na 25 035 korun.
Počínaje rokem 2014 pak české hospodářství znovu ožilo a začalo růst tempem, jaké mu postupem času mohla závidět celá Evropská Unie. Následně se tuzemská ekonomika dostala na svůj potenciál, ba dokonce za něj. Firmy najednou narážely na své výrobní kapacity, nedostávalo se, respektive nedostává se jim zaměstnanců, a tak jsou nuceny lákat je na čím dál lepší finanční podmínky a benefity, které by ještě relativně nedávno absolutně nepřicházely v úvahu.
V důsledku toho se přirozeně začala opět zvyšovat taktéž průměrná mzda. Nejvyššího meziročního růstu pak tento ekonomický ukazatel dosáhl právě během uplynulého roku, a to když si pracovníci průměrně polepšili téměř o 2 400 korun. V rámci prvního letošního čtvrtletí dosáhl průměrný hrubý měsíční výdělek 32 466 Kč a podle názorů analytiků by tento rostoucí trend, byť již ne v tak vysokém tempu, měl ještě chvíli pokračovat.
Přehledný vývoj průměrných mezd v České republice během posledního desetiletí pak nabízí následující graf.
Zdroj: Český statistický úřad
Významný podíl na této skutečnosti má pochopitelně rovněž neustále se zvyšující hranice minimální mzdy. Ta aktuálně činí 13 350 korun.
Mezi ty, kteří si v tomto ohledu během loňska polepšili nejvíce, se řadí například učitelé. Těm vláda na jejich platech přidala až o 15 procent navíc. A dostalo se i na další státní zaměstnance, byť již v ne tak vysoké míře. V případě policistů a hasičů se jednalo o nárůst ve výši osmi procent, zatímco ostatní pracovníci veřejného sektoru si přilepšili o sedm.
Vyčíslit, jak si v tomto ohledu stojí pracovníci v sektoru soukromém, je poněkud komplikovanější, neboť u nich k žádnému plošnému navyšování jejich mezd na rozdíl od platů, jimiž jsou odměňováni výhradně státní zaměstnanci, nedochází. V naprosté většině případů totiž záleží na tom, jaké peníze, respektive jakou mzdu si se svým zaměstnavatel domluví oni sami, případně ve spolupráci s odborovými svazy.
V souvislosti s postupným navyšováním minimální vyplácené mzdy a plošnými růsty platů politici v poslední době velmi často zmiňují ještě jeden další způsob, díky němuž by si mohli pracovníci v obou sektorech polepšit. Alespoň tedy pokud jde o jejich reálnou výplatu. Na té by ale konec konců mělo záležet především.
Během letošního jara se totiž v Poslanecké sněmovně horečně diskutovalo o možnosti zrušení takzvané superhrubé mzdy. Toto téma přišlo na přetřes již po několikáté, ovšem tentokrát s o to větší intenzitou. Pakliže by k tomuto kroku skutečně došlo, znamenalo by to, že by lidé ze své výplaty ušetřili zhruba jedno procento.
Za současné konstelace totiž státu na daních odevzdají přibližně 20 procent, ačkoliv samotná sazba daně z příjmu činí „pouhých“ 15 procent. V případě, že by skutečně došlo k jejímu zrušení a daňová sazba by se ve snaze zajistit jistou formu kompenzace zvýšila z dnešních 15 na 19 procent, ušetřil by zaměstnanec, jehož hrubá mzda, respektive plat činí 30 tisíc, celých 330 korun.
A co že tato superhrubá mzda vlastně doopravdy představuje a jak se do výpočtu čisté mzdy promítá? Jedná se o jakési umělé navýšení zaměstnancovy hrubé mzdy o odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění. Na to se ve výsledku skládají obě strany, tedy jak firma, tak pracovník, přičemž dohromady musejí tyto odvody dát 45 procent zaměstnancova hrubého výdělku.
Pracovník se na těchto odvodech podílí devíti procenty, zbytek, tedy 34 procent, připadá na vrub zaměstnavatele. A přesně tolik činí navýšení v podobě superhrubé mzdy, které slouží coby základ pro stanovení daňové zátěže a následně i výpočet čisté mzdy.
Jakmile se z hrubé mzdy stane superhrubá, vypočte se z ní 15procentní daň z příjmu, kterou je dále možno ponížit o slevy na dani. Jestliže zaměstnanec podepsal v práci prohlášení poplatníka k dani z příjmu, může si z této částky každý měsíc odečíst 2 070 Kč. V úvahu ale připadají i další slevy (například na vyživované dítě, studenta, manželku apod.), přičemž některé z nich lze uplatnit již v průběhu roku, tedy každý měsíc, jiné zase pro změnu až po provedení ročního zúčtování.
Kromě toho je nutné odečíst samotné odvody na sociální a zdravotní pojištění. Ty v celkovém součtu v případě zaměstnance činí 11 procent jeho nikoliv superhrubé, nýbrž hrubé mzdy (6,5 procenta připadá na sociální, 4,5 procenta na zdravotní pojištění). Teprve po započítání všech těchto položek vznikne čistá mzda, tedy to, co zaměstnancům reálně přijde na jejich bankovní účet.
« Nové internetové bankovnictví České spořitelny a jeho výhody | Revoluce v bankovních platbách – kde všude umožňují okamžitý převod peněz? »
