Výše podpory v nezaměstnanosti se počítá z posledního prokázaného výdělku. Kolik však dostanu ti, kteří dosud nepracovali nebo nemohou výdělek prokázat?
Nárok na státní dávku v nezaměstnanosti má každý na Úřadu práce registrovaný uchazeč o zaměstnání, jež byl účastníkem důchodového pojištění nejméně po dobu 12 měsícům. Tedy, že důchodové pojištění odváděl ze stálého příjmu nebo si jej platil jako OSVČ ze samostatně výdělečné činnosti.
Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí jen po takzvanou podpůrčí dobu, jejíž délka závisí na věku uchazeče. Rozhodující je věk uchazeče o zaměstnání, jehož dosáhl v den podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti na příslušném úřadu práce.
Délka podpůrčí doby dle věku:
Výše podpory se standardně počítá z průměrného měsíčního čistého výdělku uchazeče o zaměstnání v jeho posledním práci nebo vyměřovacího základu pro důchodové pojištění přepočteného na jeden kalendářní měsíc u OSVČ.
Podpora v nezaměstnanosti není po celou podpůrčí dobu stejná. Postupně se snižuje:
K odlišnému způsobu výpočtu podpory v nezaměstnanosti musí stát přistoupit v případech, kdy
Problém může vzniknou na straně posledního zaměstnavatele, který je povinen bývalému zaměstnanci vystavit potvrzení o zaměstnání. Takzvaný zápočtový list dosvědčuje výši průměrného výdělku a další skutečnosti důležité pro uznání podpory v nezaměstnanosti.
Pokud uchazeč o zaměstnání originální zápočtový list ztratí může požádat o duplikát. Pokud jej vůbec neobdrží například kvůli potížím se zaměstnavatelem, krachu nebo rychlé likvidace firmy a jiné, smí příjem doložit jinými způsoby (např. výplatní pásky či výpisy z účtu, na který zaměstnanci přicházela výplata).
U OSVČ takový případě nastat nemůže, protože vyměřovací základ potvrzuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). U podnikatelů dochází k situaci, kdy nelze určit vyměřovací základ z důvodu založení a ukončení podnikatelské činnost v témže roce a ve stejnou dobu byla podána i žádost o podporu v nezaměstnanosti.
Vyměřovací základ lze totiž stanovit pouze za ukončené zdaňovací období (kalendářní rok). ČSSZ vyměřovací základ určuje až po podání přehledu a příjmů za uplynulý kalendářní rok.
Podmínku účasti na důchodovém pojištění po dobu nejméně 12 měsíců, lze splnit i jinak než výkonem zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, a to započtením náhradní doby za zaměstnání. Za náhradní dobu není považováno studium na střední ani vysoké škole.
Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba:
Pokud nelze určit vyměřovací základ, ani výdělek z posledního zaměstnání, postupuje se dle zákona č. 435/2004 Sb. zákona o zaměstnanosti a konkrétního ustanovení § 51 odstavec 1 písmeno c), které zní:
§ 51
(1) Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže;
c) nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ.
Výše podpora v nezaměstnanosti pro rok 2023 činí, pokud výpočet vychází z výše průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí roku 2022, která byla 39 306 Kč.
Pokud však uchazeč o podporu žádal v roce 2022, výpočet vychází z výše průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí roku 2021, která byla 37 047 Kč.