Výše podpory v nezaměstnanosti se počítá z posledního prokázaného výdělku. Kolik však dostanu ti, kteří dosud nepracovali nebo nemohou výdělek prokázat?

Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti

Nárok na státní dávku v nezaměstnanosti má každý na Úřadu práce registrovaný uchazeč o zaměstnání, jež byl účastníkem důchodového pojištění nejméně po dobu 12 měsícům. Tedy, že důchodové pojištění odváděl ze stálého příjmu nebo si jej platil jako OSVČ ze samostatně výdělečné činnosti.

Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí jen po takzvanou podpůrčí dobu, jejíž délka závisí na věku uchazeče. Rozhodující je věk uchazeče o zaměstnání, jehož dosáhl v den podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti na příslušném úřadu práce.

Délka podpůrčí doby dle věku:

• do 50 let - maximálně 5 měsíců,
• od 50 do 55 let - 8 měsíců,
• nad 55 let - 11 měsíců.

Výše podpory v nezaměstnanosti

Výše podpory se standardně počítá z průměrného měsíčního čistého výdělku uchazeče o zaměstnání v jeho posledním práci nebo vyměřovacího základu pro důchodové pojištění přepočteného na jeden kalendářní měsíc u OSVČ.

Podpora v nezaměstnanosti není po celou podpůrčí dobu stejná. Postupně se snižuje:

• 1. a 2. měsíc - 65 %,
• 3. a 4. měsíc - 50 %,
• od 5. měsíce -  45 %.

Výše státní podpory bez prokázání posledního výdělku

K odlišnému způsobu výpočtu podpory v nezaměstnanosti musí stát přistoupit v případech, kdy

• uchazeč o zaměstnání není schopen prokázat výši posledního příjmu / vyměřovacího základu,
• u uchazeče nelze stanovit průměrný měsíční čistý příjem / vyměřovací základ,
• uchazeč splňuje podmínku a to účast na důchodovém pojištění alespoň 12 měsíců v posledních 2 letech započtením takzvané náhradní doby posuzované jako poslední zaměstnání (např. péče o dítě či děti).

Nejčastější příčiny neschopnosti doložit poslední příjem

Problém může vzniknou na straně posledního zaměstnavatele, který je povinen bývalému zaměstnanci vystavit potvrzení o zaměstnání. Takzvaný zápočtový list dosvědčuje výši průměrného výdělku a další skutečnosti důležité pro uznání podpory v nezaměstnanosti.

Pokud uchazeč o zaměstnání originální zápočtový list ztratí může požádat o duplikát. Pokud jej vůbec neobdrží například kvůli potížím se zaměstnavatelem, krachu nebo rychlé likvidace firmy a jiné, smí příjem doložit jinými způsoby (např. výplatní pásky či výpisy z účtu, na který zaměstnanci přicházela výplata).

U OSVČ takový případě nastat nemůže, protože vyměřovací základ potvrzuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). U podnikatelů dochází k situaci, kdy nelze určit vyměřovací základ z důvodu založení a ukončení podnikatelské činnost v témže roce a ve stejnou dobu byla podána i žádost o podporu v nezaměstnanosti.

Vyměřovací základ lze totiž stanovit pouze za ukončené zdaňovací období (kalendářní rok). ČSSZ vyměřovací základ určuje až po podání přehledu a příjmů za uplynulý kalendářní rok.

Náhradní doba a podpora v nezaměstnanosti

Podmínku účasti na důchodovém pojištění po dobu nejméně 12 měsíců, lze splnit i jinak než výkonem zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, a to započtením náhradní doby za zaměstnání. Za náhradní dobu není považováno studium na střední ani vysoké škole. 

Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba:

• osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
• přípravy osoby se zdravotním postižením k práci,
• pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně,
• péče o fyzickou osobu do 10 let závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I,
• péče o fyzickou osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II až IV, která s uchazečem trvale žije a společně hradí náklady na své potřeby,
• výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby nebo veřejné služby, kdy rozsah vykonané služby překračuje 20 hodin týdně,
• trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby po skončení výdělečné činnosti zakládající její účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu.

Výpočet podpory v nezaměstnanosti

Pokud nelze určit vyměřovací základ, ani výdělek z posledního zaměstnání, postupuje se dle zákona č. 435/2004 Sb. zákona o zaměstnanosti a konkrétního ustanovení § 51 odstavec 1 písmeno c), které zní:

§ 51

(1) Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže;

c) nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ.

Výše podpora v nezaměstnanosti pro rok 2023 činí, pokud výpočet vychází z výše průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí roku 2022, která byla 39 306 Kč.

• 1. a 2. měsíc - 5 896 Kč,
• 3. a 4. měsíc - 4 717 Kč,
• od 5. měsíce - 4 324 Kč.

Pokud však uchazeč o podporu žádal v roce 2022, výpočet vychází z výše průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí roku 2021, která byla 37 047 Kč.

• 1. a 2. měsíc - 5 558 Kč,
• 3. a 4. měsíc - 4 446 Kč,
• od 5. měsíce - 4 076 Kč.

Komentáře