Dlužníci, kterým jsou každý měsíc ze mzdy strhávány exekuční srážky, si v letošním roce polepší. Věřitelé naopak dostanou méně. Mohou za to změny pravidel v oblasti exekucí a navýšení nezabavitelného minima. Jak výpočet exekučních srážek probíhá?
Změny ve výpočtu exekučních srážek ze mzdy sice dlužníkům přinesou více peněz do jejich měsíčního rozpočtu, zároveň to však prodlouží dobu splácení jejich dluhů. Věřitelé tak zpět dostanou méně peněz než v minulých letech.
Změny se týkají až první mzdy v roce 2021 za leden. Na prosincovou mzdu se vztahovala ještě předešlá pravidla exekučních srážek.
Zaměstnanému dlužníkovi, na kterého byla uvalena exekuce, je každý měsíc snížená mzda o tzv. exekuční srážku, která je použitá na uhrazení dluhu věřitelům. Dlužník má dle zákona nárok na tzv. nezabavitelné minimum, které pro rok 2021 činí 7 872,75 Kč a nezabavitelnou částku na vyživované osoby ve výši 2 624,25 Kč na každou vyživovanou osobu.
V rámci výpočtu exekuční srážky je nutné nejprve ze mzdy odečíst nezabavitelné minimum a nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu či osoby. Po odečtení těchto částek dochází k rozdělení zbývající části mzdy na třetiny a to až do výše mzdy, nad níž není srážení nijak omezeno.
Prvním krokem ve výpočtu je výpočet čisté mzdy odečtením zálohy na daň z příjmu fyzické osoby a odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Druhým krokem je odečtení výše uvedených nezabavitelných částek z čisté mzdy. Například dlužník s manželkou a jedním dítětem ze své mzdy obdrží minimálně 13 125,25 Kč. Zbývající část mzdy je primárně použitá k uhrazení dluhů.
Po odečtení nezabavitelných částek je důležitá výše zbývající mzdy. Částka nižší než 20 994 Kč je zaokrouhlena na částku dělitelnou třemi a rozdělena na tři stejné třetiny. Částka přesahující hranici 20 994 Kč je sražená cela bez omezení.
Třetiny jsou použity následujícím způsobem:
1. Příklad: Dlužníkova čistá mzda činí 25 000 Kč. Ze svého platu živí manželku a dvě děti. Jeho nezabavitelné částky dohromady činí 15 745 Kč. Po odečtení z čisté mzdy zbude 9 255 Kč, která je rozdělena na třetiny po částce 3 085 Kč. Dlužníkovi jsou vyplaceny dvě třetiny, protože nemá žádné přednostní pohledávky, jedna třetina je použita na uhrazení nepřednostních pohledávek. Celkem mu ze mzdy zůstane 21 915 Kč.
2. příklad: Dlužník je svobodná žena s příjmem 20 000 Kč. Nezabavitelná částka činí 7 872,75 Kč. Zbytek mzdy 12 127,75 je rozdělen na tři části po 4 042 Kč. Nemá přednostní pohledávky, takže na účet ji dorazí ještě dvě třetiny (8 082 Kč) a jedna třetina bude použitá na uhrazení dluhů. Celkem ženě ze mzdy zůstane 15 956,75 Kč.
Přednostní pohledávky definuje zákon (např. výživné), nepřednostní představují nesplacené půjčky, neuhrazené účty za energie, telefonní účty, nezaplacené pokuty za jízdu “načerno” v MHD a další. Jednoduše řečeno, nepřednostní jsou všechny ostatní pohledávky, které zákon neoznačuje za přednostní.
Za přednostní pohledávky jsou považovány pohledávky:
